BIGL BEAGLE BÍGL DOG PES

Výsledky výstavResults shows

Connie
VÝSTAVA • ODKAZ DATUM MÍSTO KONÁNÍ TŘÍDA ZNÁMKA ROZHODČÍ
SHOW • LINK DATE PLACE CLASS MARK JUDGE
• SpV • SpV 11.9.2004 Hrad Helfštýn Casle Helfštýn Otevřená Open VD Very good B.R.Stever
• NVP 23.7.2005 Mladá Boleslav Otevřená Open V4 Excellent 4 Libuše Ubrová
• Táborová Camp show 23.8.2005 Nové Strašecí Otevřená Open 2.místo
• MVP 3.9.2005 Mladá Boleslav Otevřená Open V4 Excellent 4 Ing. Jaroslav Matyáš
• SpV • SpV 17.9.2005 Konopiště Otevřená Open Neposouzena don't be pass judgment on Štefan Štefík Stanislav Bučko
• NVP 14.1.2006 Olomouc Otevřená Open V2 Res.CAC Excellent 2 Res.CAC Lenka Frnčová
• KlV 6.5.2006 Prostějov Otevřená Open V2 Res.CAC Excellent 2 Res.CAC RNDr. Petr Dvořák
• NVP 22.7.2006 Mladá Boleslav Otevřená Open V3 Excellent 3 Ing. J.Dostál
• KlV 29.7.2006 Zbraslav u Brna Otevřená Open V Excellent David Hiltz
• Táborová • Camp 2.9.2006 Nové Strašecí Otevřená Open 2. místo 2. place Velká B.B. + Ing. Anna Krejzková
• MVP 2.9.2006 Mladá Boleslav Otevřená Open V2 Res.CAC Excellent 2 Res.CAC Zoran Curic
• SpV • SpV 16.9.2006 Rokycany Otevřená Open Velmi dobrá Very good Lindholm Ray
• MVP 7.10.2006 České Budějovice Otevřená Open V1 CAC, res CACIB Excellent 1 CAC, resCACIB Ing. Anna Krejzková
• KVP • KVP 13.1.2007 Olomouc Otevřená Open V1 CAC, BOB ! Excellent 1 CAC, Best Of Bread ! Ing. Anna Krejzková
•  MVP • MVP 29.4.2007 Praha - Letňany Otevřená Open V4 Excellent4 MVDr. S.Bučko
•  NVP • NVP 19.7.2008 Mlaedá Boleslav Otevřená Open V Excellent4
Whoopy
VÝSTAVA • ODKAZ DATUM MÍSTO KONÁNÍ TŘÍDA ZNÁMKA ROZHODČÍ
SHOW • LINK DATE PLACE CLASS MARK JUDGE
• NVP 14.1.2006 Olomouc Dorost Junior VN3 Very promising 3 Lenka Frnčová
• NVP 22.7.2006 Mladá Boleslav Mladých Young VD Very good Ing. J.Dostál
• KVP • KV beagle club 29.7.2006 Zbraslav u Brna Mladých Young V Excellent David Hiltz
• Táborová • Camp 2.9.2006 Nové Strašecí Mladých Young Vítěz třídy The winner off class Velká B.B. + Ing. Krejzková Anna
• MVP 2.9.2006 Mladá Boleslav Mladých Young V Excellent Zoran Curic
• SpV 16.9.2006 Rokycany Mladých Young V Excellent Lindholm Ray
• MVP 7.10.2006 České Budějovice Mladých Young V2 Excellent 2 Ing. Krejzková Anna
• KVP • KV Beagle club 13.1.2007 Olomouc Mezitřída Inter V1 CAC Excellent 1 CAC Ing. Krezková Anna
• MVP • MVP 28.4.2007 Praha Mezitřída Inter V5 Excellent 5 MVDr. S.Bučko
•  NVP • NVP 19.7.2008 Mladá Boleslav Otevřená Open V2RES CAC Excellent2

Další výsledkyNext results

Connie
SOUTĚŽ DATUM MÍSTO KONÁNÍ KATEGORIE UMÍSTĚNÍ
COMPETITION DATE PLACE CATHEGORY PLACING
Železný bígl Iron beagle 24.8.2005 Tábor v Novém Strašecí Beagle camp Děti Children 1.
Vědomostní Beaglecross Beagle cross 25.8.2005 Tábor v Novém Strašecí Beagle camp Open 13.
Agility 26.8.200 Tábor v Novém Strašecí Beagle camp Začátečníci Biginners 17.
Dítě a Beagle Child and beagle 17.9.2005 Spv Konopiště --- 3.
1.Beagle desetiboj 1. Beagle decathlon 30.6-2.7.2006 Lukášov Děti Children 4.
Dítě a Beagle Child and beagle 29.7.2006 KVP Zbraslav u Brna --- 1.
Beagle na trní Beagle on the tornbush 30.7.2006 Jičínsko Open 1.
Železný bígl Iron beagle 23.8.2006 Nové Strašecí Děti Children 2.
Vědomostní Beagle cross Beagle cross 24.8.2006 Nové Strašecí Open 10.
Agility 25.8.2006 Nové Strašecí mírně pokročilí Slightly advanced 6.
Dog dancing 26.8.2006 Nové Strašecí Open 3.-5.
Dog trekking 30.9.2006 Železný Brod Beagle 20km 5.
Lovecké zkoušky Hunting test 19.11.2006 Hlavenec BZH 3. třída 3. class
Zkouška ovladatelnosti psa Test dog controllability 27.5.2007 Semily ZOP VD very good
Whoopy
SOUTĚŽ DATUM MÍSTO KONÁNÍ KATEGORIE UMÍSTĚNÍ
COMPETITION DATE PLACE CATHEGORY PLACING
1.Beagle desetiboj 1. Beagle decathlon 30.6-2.7.2006 Lukášov Děti Children 3.
Vědomostní Beagle cross Beagle cross 24.8.2006 Nové Strašecí Open 5.
Železný bígl Iron beagle 23.8.2006 Nové Strašecí Ženy Women 5.
Dog trekking 30.9.2006 Železný Brod Beagle 20km 1.
Zkouška ovladatelnosti psa Test dog controllability 27.5.2007 Semily ZOP VD very good

Komentáře, posudky:

Helfštýn 9/2004 SVBC

Takže, jak to bylo na výstavě. Když jsme dojeli domů z bíglího tábora, začali mně páníci furt otravovat s postojem. Myslela jsem si, že tou výstavou na táboře to jako skončilo a ono houby. Za pár týdnu už jsme razili někam neznámo kam. Přespali jsme někde, neznámo kde a ráno jsme zas razili pro změnu někam, neznámo kam, ale to už cesta nebyla tak zdlouhavá mohli jsme jet tak čtvrt hoďky. Zastavili jsme na velikém parkovišti a všechno to začalo. Pořádná výstava. Někteří lidé si zkoušeli své psíky vystavit na stolku a já si myslela , že musí být úplně nemožní. Ale panička si přála to jít zkusit.Tak jsme šli. Když jsme přišli na řadu zvedla jsem nosík a čekala až mně tam panička vyzvedne. A OUVEJJJJJJJJJJJJJ, ten stůl se pěkně houpal já se strašně lekla se skočila jsem a pelášila a od té divné věci co se zprvu tvářila jako stůl. Když se jim podařilo mně chytnout, šli mně dát do bedýnky. Tak se ztrhla krvavá bitka, ale bohužel jsem prohrála, musim se ještě pocvičit! Byla jsem děsňě na čuřená a koukala jsem jako vrah. Po chvilce se zřejmě páník zastyděl a šel se mnou na prochajdu. Když jsem se vrátila tak jsem ještě zdaleka na řadě nebyla a v tu ránu jsem poznala , že to asi bude ještě zdlouhavější než na táboře.

Když jsme zase odcházeli od vystavního kruhu, abych do svého těla v pravila trochu tekutin potkali jsme ségru Báru z Brány Krušnohoří. My jsme se očuchávaly a polehávaly, za tím co naši páníci se dostali do velmi zajímavého rozhovoru (který mně ani trochu nezajímal)!! Po dlouhém čekání se začalo něco dít. S paničkou jsme se dohrabali k soutěži dítě a bígl , ta mi mimochodem moc šla, jen panička to trochu zvorala, protože si mně nepřehodila na druhou stranu, když jsme šli T, přesto, ale se ztrátou dvou bodíků jsme se dostali do finále, které se ale konalo, až poskočení otevřené třídy fen ve které jsem byla i já . Ale abychom nepředbíhali po prvním kole dítě a bígl nastalo zase to otravné čekání, které nemnělo konce!!!!!!! Když, ale skončili s vystavováním psi, paní rozhodčí vyhlásila dvaceti minutovou přestávku, o které se zase všichni shromáždili o kolo té divné věci, o které jsem si nejprve myslela, že je to stůl. Panička mně tam táhla, také a já jako poslušný pejsek šla. Když už jsme byli skoro na řadě vytáhlá panička FROLÍKA. A za toho já udělám cokoliv. Furt mi k němu dávala čuchat až pak ho položila na stůl a vyzvedla mně za ním a nechala mně ho zpapkat. Pak mě stavěla do postoje a já ve strachu se pohnout jsem držela. Ještě o přestávce se se mnou šla panička trošku proběhnout do lesíka který byl hned za hradem. Tak jsem přišla na trochu jiné myšlenky než na to otravné čekání!!! Pak jsme zase přišly ke kruhu já jsem si lehla usnula jsem ale nepřehlídla jsem jak napětí stoupá!První šla na řadu ségra Bára, která z ostatních výstav mněla výbornou jen z klubovky se jí to nějak nedařilo. Všichni jsme jí drželi palce po případě drápky a to už nastupovala na stůl. Na konec to dobře dopadlo Bára dostala výbornou. Teď už jí stačí lovecké zkoušky a bude moc mít štěňátka, tak to teda aspoň tvrdili páníci.

Po mezitřídě přišla na řadu třída otevřená a sní tedy i já a moje panička. Nekonečné čekání bylo u konce. Třída otevřená se rozdělila na dvě skupiny my byly v první. Proběhla jsem se s občasným čmuchnutím, abych zjistila kdo to tu přede mnou byl a pak už jsem šla na stůl. Všechno proběhlo v celku hladce, akorát na měření jsem byla trochu vyhrbená, takže mi naměřili 39cm. Pak jsem se snažila stát s nohama v zadu a s hlavou vepředu, což mi moc dlouho nevydrželo, tak mně panička znovu srovnala a všechno dobře dopadlo. Dostali jsme červenou stužku panička byla celá šťastná a zároveň mile překvapená! Myslela jsem si , že tím vše končí, jenže tu bylo ještě finále soutěže dítě a bígl a musím říct, že tam už se mi na postoj moc poslouchat nechtělo. Neumístili jsme se sice mezi první mi třemi ale do pěti jsme se krásně vešli a panička mně moc chválila . Koukali jsme pak ještě na nejlepší pár, který se nakonec na stupínku vítězů porval a nejlepší skupinu ve které v počtu jedné soutěžící skupiny vyhrála chovatelská stanice RAPA-NUI. Další soutěž už nebyla, tak jsem mohla naskočit do autíčka a oddat se tvrdému spánku. Ještě jsme zastavili na večeři, páníci mi za všechno koupili koblihu která byla jen pro mně. (moje první jídlo u mekáče jak tomu přezdívají mí lidé) Potom nastala dlouhá noc spinkání v postýlce u mé paničky.

POSUDEK: Hezký typ a výraz, samičí hlava, pěkné oči a uši, půvabný krk, horní linie není rovná, na její velikost by mohla mít silnější kostru, hezký předek, dostatečně úhlená záď, pohybuje se velmi úzce v předu i v zadu, dobře předváděná, výška 39 cm. - VELMI DOBRÁ. C    Galerie7

Mladá Boleslav 7/2005

Národní výstava.

23.7. ráno mě páníci vzbudili neobvykle brzy a to hlavně teď o prázdninách většinou vyspávají až do aleluja, ale tentokrát to bylo jinak. Už v 5:30 byli moji lidé na nohou balili různé věci a nadšeně si povídali o výstavě, která mě ten den čekala. Asi v 7:20 jsme dorazili na výstaviště v Mladé Boleslavi a když jsme se nahlásili v našem kruhu s číslem 12, už jsme jen netrpělivě vyhlíželi paní rozhodčí a moje kamarády. Kamarádi se scházeli a když nás tam byla opravdu pořádná smečka, dorazila i paní rozhodčí a začalo posuzování. My jsme se s mojí ségrou Bárou vůbec nenudili, chvilku jsme blbli, ale šlo to celkem rychle takže jsme asi v 10:30 přišli i se ségrou na řadu, soutěžili jsme totiž obě ve třídě otevřené. Nejprve jsme měli stát ve výstavním postoji, ale to se mi teda vůbec nehodilo, protože vedle mě byla fenečka, se kterou jsem si chtěla hrát a tak jsme nedostala ňamku. Pak jsme běželi v kruhu, ten byl na můj vkus dost malej, takže jsem neměla dost příležitostí předvést své ladné pohyby (no na něco se vymluvit musim) a potom už přišlo na řadu posuzování jednotlivých pejsků. Netrvalo dlouho a na řadu jsme přišli i my. Po tom co mě panička dala na stůl, přišla paní rozhodčí a rozhodla se, mě za každou cenu podívat na zoubky, to se mi teda vůbec nelíbilo, až mě nakonec museli sundat ze stolu, protože bych z něj klidně i spadla, jen abych hájila své rozhodnutí, že mě na zoubky nikdo koukat nebude. Na zemi jsem si ale všimla, že je moje panička trošku smutná, že jí takhle zlobím, tak jsem se nakonec umoudřila a zoubky jsem ukázala. Pak už byl na řadě postoj, kterej jsem mírně odflákla, ale ňamku jsem dostala. Poté se šlo běhat ještě o stupínky vítězů a úspěšně jsem obsadila 4. místo. Za což jsem od paničky dostala velkou pochvalu.

Po tom co jsme byli všichni plni dojmů a nadšení z mého pěkného výsledku jsme šli ještě soutěžit v soutěži junior handling, kde jsem se předvedla mnohem líp než před tím (to panička něco zvrtala ), nakonec jsme se obě umístili na 7.místě ze 14 soutěžících. A když jsme po tom všem přijeli domů unavení a spokojení, lehla jsem si do postýlky a nechala zdát o nějakém dalším dobrodružství (jako např. honění srnek po lese).

POSUDEK: 26 měsíců stará fena, nůžkový úplný skus, s pěknou hlavou, uchem, středně hnědým okem, pigment do barvy, dobrá stavba, pěkný pohyb. VÝBORNÁ 4. C    Galerie10

Mladá Boleslav 9/2005

Mezinárodní výstava.

3.9. jsme vyrazili na výstavu "pro změnu" zase do Mladé Boleslavy. Tentokrát jsme jeli bez paničky, protože ta hlídala ségru Whoopinku a bez páníčka, protože ten byl v práci, místo nich jsme si domluvili odvoz s tatínkem jedné z mých paniček. Když jsme dorazili potkala jsem spoustu bíglíku z tábora. Bylo to fajn, ale pak nám čekání přišlo příliš dlouhé, a tak jsme se šli projít a okouknout, co že by se mi jako ještě hodilo za hračky. Na konec jsme vybrali látkový létající talíř. Když jsme se vrátili ke kruhu ještě jsme z daleka nebyli na řadě a tak jsme chvíli pozorovali, co se děje kolem až jsme z toho někteří usnuli. Panička mě ale vzbudila, že prý mě ještě musí učesat což mi přišlo zbytečný, ale byla jsem tak rozespalá, že jsem se ani nebránila.

Ve třídě otevřené se mnou soutěžilo spoustu pěkných feneček, ale to víte, já jsem stejnak nejhezčí, jak říká moje panička, když se kouká přes ty růžový brejličky z lásky. Po dlouhém (teda alespoň podle mě) předvádění při kterém jsem byla mimořádně hodná a šikovná, jsem obsadila krásné čtvrté místo a panička byla moc ráda a já jsem byla ráda, že je ráda a jak jsme byli všichni tak rádi, panička zapomněla fotit a nafotila jen minimum foteček. A tak děkuju Hance (a pozdravuju Buddyho) za její pohotovost a za krásné fotečky. =0)

POSUDEK: Fenka správného formátu, s proporcionální hlavou, s méně výrazným stopem, výborná linie hřbetu, trošičku strměji zaúhlená, prostorný hluboký hrudník, velmi dobré předvedení - VÝBORNÁ 4. C    Galerie11

SVBC 9/2005 Konopiště

V sobotu 17.9. jsme se zase jednou vydali na výstavu, počasí bylo záludné, po první hodince neustálého deště, kterou jsme proseděli ve zdější restauraci se počasí na konec umoudřilo a pršet přestalo. Tak jsme si to namířili ke středu dění. Zase jsem se potkala se spoustou známých čumáčků z bíglího tábora a seznámila jsem se i s nějakými novými. Po dlouhém čekaní na to, že budu moci v kruhu předvest své ladné pohyby, jsem se na řadu opravdu dostaly. Proběhly jsme se v kruhu což mi šlo pěkně (co bych taky pro sejra neudělala) a potom už šel každý zvlášť na viklající se stůl, ze kterého měla moje panička největší hrůzu. Po chvilce jsem se i já s paničkou dostala k téhle části, k paniččině údivu, jsem jako zkušený psík stála moc pěkně ani jsem se nehnula. I když na mě pan rozhodčí šel s takovou tou železnou věcí co ji na mě vždycky berou, aby věděli okolik jsem vyrostla , přestože už dávno nerostu. Možná by nás na těch výstavách měli spíš vážit. Ale ani tentokrát jsem neuhýbala a poslušně jsem držela. Prostě hodný pejsek, ale to byl bohužel konec mé trpělivosti, když mě najednou začali koukat na zoubky. Nejprve jsem tlamičku otevřela, ale pan rozhodčí se nějak nestihnul podívat v nastaveném limitu a tak mě drželi: Kačenka Ryšavá, pan rozhodčí a panička, ale stejnak jim to nebylo k ničemu. Já jen tak někomu(v dlouhým kabátu ,holinách a s fousama)ty svoje perličky neukážu! A tak jsem utekla z kruhu. Skončilo posuzování s výsledkem neposouzen a bylo. K mému údivu se i přesto nejelo domů a stále jsme postávali a zase pro změnu čekali až všechno to posuzování skončí. Když skončilo byly tu ještě soutěže o nejhezčí pár o nejlepší chovatelskou skupinu. A samozřejmě také dítě a bígl. V něm jsme nesměly chybět. Všechno nám šlo moc pěkně ani tentokrát panička nezvoralala téčko. Zase jsme ale ukazovaly zoubky a to už na mně bylo trochu moc. No nakonec jsem je teda ukázala, ale chvíli mi to trvalo a tak jsme skončily třetí a dostaly jsme krásné magnetky Káti a Škubánka, plyšovou hračku (kterou jsem okamžitě otestovala) a nějkou tu ňaminu. Pak jsme se ještě chvíli dívali na ty nejehezčí z nejhezčích a konečně jeli domů spinkat!!! =0) C    Galerie12

NVP 1/2006 Olomouc

Když jsme 14.1. zase jednou vstávali nějak hodně brzy, domnívala jsem se že zase pojedeme někam s clubem výletníků, ovšem tentokrát tomu bylo úplně jinak. Když jsem viděla že panička připravuje rodokmeny, výstavní vodítko a další takové věci, bylo mi hned jasné proč zase takový povyk. Jelo se na výstavu. Byla to dlouhá cesta....Ale po několika hodinovém (pro Whoopinku) utrpení v autě jsme dorazili na místo. Byli jsme tu celkem brzy a tak jsme ještě nemuseli stát tak dlouhou frontu jako opozdilci a brzy už jsme se usadili u našeho kruhu. Paničce netrvalo dlouho, aby pochopila že bych se chtěla jít trochu proběhnout a tak jsme se za pár minut zase draly ven. Venku jsem si čuchla k pár novým kamarádům proběhla jsem se a samozřejmě sem vykonala potřebu a protože paničku zábly ruce draly jsme si to zase zpět. Jenže to nebylo tak jednoduchý. Před v chodem už bylo tolik lidí že nám z toho šla hlava kolem, mě tam málem ušlapali a panička se bála, aby mě neušlapali a prostě byla to fuška, nicméně jsme se dovnitř dostaly obě, se všema končetinama a mohly jsme se navrátit ke kruhu, kde už bylo daleko víc pejsků než před tím. A tak jsme se s paničkou usadily a čekaly. Přednámi byla ještě nějaká jiná plemena a tak to chvíly trvalo, ale nám zpestřil páníček čekání novou klecí, která mě teda osobně zrovna dvakrát nenadchla, ale byla rozhodne lepší než ta stará ze které se nadalo ani koukat ven. Tak jsem tam chvíly byla a dělala jsem uraženou, ale když to páníčci viděli brzy mě zase vyndali.

No a to už se blížila na řadu Whoopinka....Já ji teda neviděla, ale znám to z vyprávění tak tedy. Whoopinka prý stála krásně a dokonce ukázala zuby (měla bych si z ní vzít příklad) a taky prý krásně ťapkala, ale pak přišlo posuzování každého pejska zvlášť a to byl kámen úrazu. Whoopinka se totiž bála koberce, koberce jsme totiž po mém příchodu zrušili a ona ho asi vživotě neviděla a tak se ji ten pruh koberce prostě nelíbil a nešla na něj ani za nic. Ale stála krásně a tak si na konec zasloužila VN 3. Všichni jsme byli moc rádi. (Mně to teda bylo dost jedno, ale kápnul z toho nějakej piškotek i mně tak proč se tak netvářit že.)

Ještě dvě třídy a už jsme přišly na řadu já a panička.... Postavila jsem se jak jinak než krásně a čekala až se mě někdo přijde kouknout na ty moje perličky. Samozřejmě že přišli a samozřejmě že se mi to ani trochu nelíbilo. Ale (i když s obtížemi a následné třesavce) jsem to vydržela a když se začalo běhat v kruhu zvedla jsem ocásek a klusala jsem. Když nás každého zvlášť posuzovali stála jsem jako vzorný pejsek. A po pár zaběhnutých kolečcích se už rozhodovalo o první a druhé místo a nakonec to dopadlo následovně sice druzý ale i přesto to pro nás byl opravdu obrovitananánský úspěch, protože získaní jakéhokoli titulu pro nás byla premiéra a tím spíš měla panička z V2 Res.CAC ohromnou radost. No dopadlo to skvěle a cestou zpátky jsme se radovaly jaká to byla podařená výstava. :-)

POSUDEK: 2,5 letá bic. fena, celkově ušlechtilá, správná hlava, tm. oko, nůž. skus, korektní h. i d. linie, správně zaúhlená vpředu, mírně strmějši v zadu, vázanější pohyb, stand. osrstění, pozorná povaha, vyborná prezentace - VÝBORNÁ 2 Res. CAC. C    Galerie19

NVP 1/2006 Olomouc

Tak jsme s páníky a kámoškou Connií vyrazili na mojí historicky první výstavu psů. Ne že bych o to teda nějak stála, když to ale muselo bejt....... Výstava se konala v olomouckém Paláci flóra, kam se sjeli pejskové ze všech koutů republiky a někteří dokonce z dálky ještě větší . Možná že s tak velkým zájmem ani sami organizátoři nepočítali, a tak měla panička při vstupu do haly co dělat, aby mě ta velká kupa lidí, která se tam už nějakou dobu hromadila, neušlapala. Bíglové měli kruh v patře, kam mě ovšem musela panička vynést, protože schody patří k mnoha věcem, kterým prostě nevěřím, a tyhle byly obvzlášť divné. A pak už následovalo jen několik nekonečných hodin čekání, až přijdeme na řadu, během kterých jsme nervózně procházeli malinkatý prostor, který se nám v druhém patře skýtal . S Conninkou sme totiž nechtěly ležet. A kdo by taky chtěl.......hodili nám na studenou zem deku a naivně si mysleli, že tam zůstaneme a ani se nehneme. Jakmile ale zjistili, že to takhle asi nepůjde, postarali se nám o lepší místečko k spočinutí - koupili nám klec! Nejprve se nám s Conninkou ani trošíčku nelíbila ( jen tak mimochodem Connince se nelíbí dodnes), ale postupem času sem si na ní zvykla a dneska z ní mám svoje útočiště, které bych nevyměnila ani za nic. Mno a po dlouhém čekání jsme se konečně dostaly na řadu. Myslím, že rozhodčí si o nás asi musela myslet své, protože, co my tam předváděly, to už asi hodně dlouho nezažila. Nejprve panička zapomněla desky, ale to ještě nebylo to nejhorší.......napříč výstavního kruhu bylo velký modrý hnusný něco, co se od země podivně odchlipovalo a okamžitě se stalo jednou z těch věcí, kterým já prostě nevěřím. Takže jsem tam přirozeně nešla, nejsem přeci sebevrah. Naštěstí byla paní rozhodčí hodná a nechala nás jít alespoň kolem koberce, ale zřejmě mě nemohla posoudit tak, jak původně chtěla. Nakonec jsem alespoň ten postoj zvládla na výbornou, a tak mi nakonec to VNko dala! Myslím, že první výstava pro nás dopadla velice dobře, protože jsem se nakonec umístila na třetím místě v konkurenci pěti feneček, což je myslím výkon na tak potrhlé štěnísko jako jsem já vcelku úctyhodný. Jinak Connie obdržela V2 res.CAC, což je zatím její největší životní úspěch!!!

POSUDEK: 6,5 měsíční tricolorní fenka. hlava s méně vyznačeným stopem, tmavé oko, nůžkový zkus, pěkná linie, korektní zaúhlení obou párů končetin v postoji, v pohybu nelze posoudit, standartní osrstění - VN3 W    Galerie19

KVP 5/2006

Klubová výstava bíglů Prostějov.

Do Prostějova jsme vyjeli jako minule do Olomouce hodně brzy ráno. Jak začali páníčci balit klec, hned mi došlo, že to nebude obyčejný výlet. A taky ne. Zase vystavování. I když to opravdu nemám ráda, tak jsem ten ceremoniál přetrpěla. Pan rozhodčí byl tak hodný, že si mě rychle získal a když nakonec začal chválit mé přenosti a dokonce pochválil paničku zavrtěla jsem si i ocáskem. Zase jsem něco vyhrála a všichni byli veselí a rádi. Mně se na tom líbilo, že s námi byl můj oblíbená páníček, děda mojí paničky. Bylo to s ním moc fajn a celý výlet jsme zakončili v „Mekáči“, no nekruťte hlavou, snad jsem si tu trošku dobrot právem zasloužila(i když podle pana rozhodčího byla moje jediná vada to že jsem tlustá). Však si přečtěte posudek.

POSUDEK: Středně silná kostra, typický samičí výraz, typická hlava, dobře nasazené dlouhé ucho, suchý krk, ideální horní i dolní linie, korektní zaúhlení, mechanika pohybu, není v ideální výstavní kondici, výborně předvedená, výška 39 cm. - VÝBORNÁ 2 Res.CAC. C    

NVP 7/2006

NVP Mladá Boleslav 2006.

Letos jsme vyrazili už na třetí výstavu tentokrát do Mladé Boleslavi. Byla to národní výstava na které posuzoval Ing. Jaromír Dostál. Od nás to není moc daleko a tak jsem ani neměla takový strach že mě Whoopy pozvrací jako to že se celý den budeme péct na sluníčku a opravdu. Když jsme přijeli ještě to docela šlo, ale velice rychle se oteplovalo a tak páníčka napadlo, že než se dostaneme na řadu bude to ještě dlouho trvat a že se tedy půjdeme ještě nejdřív vykoupat. Což byl opravdu dobry nápada, protože jsme s Whoopinkou teplo daleko líp snášely a než jsme přišly na řadu už jsme byly dávno suché. Nejprve se dostala do kruhu Whoopy, byla moc šikovná nechala si prohlédnout zoubky, krásně stála a ťapkala, ale panu rozhodčímu se něco nelíbilo a tak ji zadal VD. My jsme šly na řadu vzápětí, paničce se zdálo že dost důkladně prohlíží zoubky a tak se trošku bála, ale já se snažila a zoubky jsem si nechala prohlédnou bez problémů :-)za což jsem také dostala pochvalu a pak už to bylo horší, teplo špatně snáším a tak se mi moc nechtělo chodit a stála jsem taky jen tak aby se neřeklo, ale nakonec jsme skončily V3. Výstava byla docela ovlivněna stupňujícím se vedrem a tak jsme byli rádi, když jsme se dostali domů, ale i tak jsme si to užili.

POSUDEK: úplný, nůžkový, hnědé, ušl. fena, dobře živená,stand. postoj, užší pohyb zad. končetin, stand. osrstěná - VÝBORNÁ 3 C    Galerie22

NVP 7/2006

NVP Mladá Boleslav 2006.

Tak mám za sebou svoji druhou výstavu, která se tentokrát konala na louce v Mladé Boleslavi. Opět se jednalo o výstavu národní, ale tentokrát mě panička nahlásila do třídy mladých, protože už prý nejsem žádný malý "pívo". Cesta na místo trvala asi jen dvacet minut, takže jsem se ani nestačila pořádně pozvracet. Špatně mi sice bylo, ale nesla jsem to méně těžce než obvykle. Po příjezdu nás přivítalo pár známých vrtichvostů a opravdu velké horko, které nás pak celý den provázelo a sužovalo. Naštěstí dvounožce včas napadlo, že by nás s Conninkou mohli v zít vykoupat do řeky, která tekla nedaleko výstaviště. Tenhle nápad nám s Connií nakonec pomohl ve zdraví přežít zbytkek výstavy bez jakýchkoliv problémů a vyhnout se přitom úpalu, který navečer potkal mou paničku. Samotné vystavování mi ani moc nevadilo. Sice jsem ještě nepochopila, proč mě na akce tohohle typu tahají, ale vždycky je za to veliká pochvala a nějaký ňamky z toho taky kápnou, takže už to moc neřeším. Tentokrát mě posuzoval pan ing. Dostál, který se mi mooc líbil. Dokonce i to dávení jsem mu odpustila a panička vypadala, že má ze mě velikánskou radost :c). Co se výsledku týče dostala jsem za svůj výkon známku VD a červenou stužku. Červená mi sluší víc než modrá, takže jsem byla docela nadšená, škoda že panička měla poněkud odlišný pohled na věc.... Pan rozhodčí říkal, že mám prý trošku delší a volnější hřbet. Paničku nepotěšil, ale přesto vypadala, že má ze mě radost a mně to bylo samozřejmě jedno. Mou třídu nakonec vyhrála fenečka Besika od Lamparky, kterou jsem viděla vůbec poprvé. Conninka byla jako vždy výborná tentokrát třetí, což se jí nevyplatilo, protože v kruhu musela kvůli pořadí strávit o to víc času. Paničky prý doufaly v nějaký ten titiul, ale mně to připadá jako dostatečný úspěch. BOBa si nakonec vyběhala teta Hugo (Yaffa z Vrbové Lhoty), kterou vystavování evidentně moc baví. Asi tomu budu do příště taky muset přijít pořádně na kloub! Jinak samozřejmě přikládám posudek, který je tentokrát trošku skromný a ve fotogalerii najdete nějaké ty fotečky.

POSUDEK: úplný, nůžkový, oko tmavé, typická hlava, mírně delší volný hřbet, v pohybu korektní. W    Galerie22

KV 7/2006

KVP Zbraslav u Brna.

Nejprve si paničky myslely, že se klubovky ve Zbraslavi nezúčastníme, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme se tam všichni vydali. A stálo to za to, sice jsme se trošku obávali počasí, ale nakonec bylo celý den příjemně. Byly dva kruhy a jako první třída v jednom z kruhů šla třída mladých, ve kterých byla i naše Whoopy. Po minulém týdnu se páníčci obávali co nám na ni povědí, ale co vám budu vyprávět, dopadlo to výborně!! A jak si je tam tak pan rozhodčí rovnal skončily těsně pod stupínkem, čili páté. Po té jsme chvíly čekali, protože pan rozhodčí prohlížel pejsky velice důkladně a i účast byla velice hojná a tak naše třída přišla na řadu až poměrně pozdě….Když jsme se ale dostaly s paničkou na řadu a nastoupily jsme do kruhu, vyhlásila se přestávka na oběd a vystavování se přerušilo. A když jsme se po půl hodině do kruhu vrátily, začalo to jako vždy - postoj, ťapkání, měření a prostě výstava. Akorát nás tentokrát pan rozhodčí důkladně prohmatával a to mě trošku rozhodilo, ale na štěstí ne moc, takže jsem výbornou dostala. Na stupínku jsme se ovšem neoctly, postoupily jsme do užšího výběru mez 6 pejsků ze 17, ale mezi ty 4 vyvolené už ne. Ale co, ze 17 feneček docela pěkný úspěch. Hned co jsme vyšly z kruhu, jsem se rozhodla si trošku zdřímnou a páníci se šli najíst. Zatím co se páníci posilňovali mě nechali o hladu a o to víc mě rozhodilo, když mě probudili a panička chtěla abych šla z novu do kruhu. No, nakonec jsem to překousla a ještě jednou jsem se předvedla a vyneslo nám to první místo v soutěži dítě a bígl ? a to paničce podstatně zlepšilo náladu, o to víc když se náhodou připletla k chovatelské stanici Tergy a v závěrečné soutěži o nejlepší skupinu vystavovala Arletku a Tergy vyhráli. A já byla taky ráda, protože mám tatínka Tergyho a i když je Whoopy Rapa-Nui, její tatínek je taky Tergy a tak jsem fandila o sto šest. :-) Pak už jsme se jen rozloučili s ostatními bíglíky a jejich pánečky a vyrazili jsme domu natěšení na zítřejší vvýlet s CV….

POSUDEK: zatím není přeložen C    Galerie24

KV 7/2006

KVP Zbraslav u Brna.

Cestou z dovolené nás páníci ještě vytáhli na klubovou výstavu, která se konala ve Zbraslavi u Brna. Jednalo se o moji vůbec první klubovku, a tak na mě byla panička docela zvědavá. Sice nechápu proč, protože mně tahle výstava nepřišla o moc jiná než výstavy předchozí, ale zřejmě je to jedna z těch věcí, kterým já asi nerozumím... Cesta do Zbraslavi trvala dlouhé tři hodiny, během kterých jsem se samozřejmě stihla patřičně pozvracet. Conninku jsem tentokrát asi opravdu vytočila, protože se mi celý obsah žaludku podařilo vyhodit rovnou na ni. Plné dojmů z cesty (někteří z prázdným žaludkem) jsme dorazili na místo poměrně brzy asi okolo osmé hodiny ranní a já se snažila trošíčku vzpamatovat, abych se mohla taky pořádně přivítat se všemi známými i neznámými strakatci, kteří už zbraslavské cvičiště okupovali. Moc se mi to ale nedařilo a pořád jsem zvracela, až už ze mě začala být panička docela na nervy. Na začátku výstavy se ale stalo asi něco moc smutného, protože nervozitu všech páníků na výstavě rychle vystřídal smutek a beznaděj. Pak už se rychle vyhlásili kluboví šampioni a začalo se vystavovat. Poprvé v životě jsem se setkala se dvěma výstavními kruhy, takže šla naše třída do kruhu jako první. Právě od mladých feneček nahoru totiž posuzoval pan rozhodčí David Hilz a psy a feny (třída super puppy a dorost) jeho žena Lesley Hilz. Údajně se na bíglíky z Čech přijeli podívat až z Ameriky (to je prý nějaký jiný kontinent větší než Evropa), čemuž jsem nejprve moc nevěřila a chvíli jsem uvažovala, zda panička zase nemá svou bájnou lhavost. Jakmile na mě ale začal pan rozhodčí mluvit, hned jsem poznala, že je to rodilý mluvčí a že jestli to není Angličan, budou mít dvounožci nejspíš pravdu. Myslím si ale že Angličana bych poznala, protože jsem přece bígl a nějaké ty kořeny v Anglii mám ne. Panička tedy asi nelhala, takže si pak dole můžete přečíst posudek, kterého se mi od "Američana" dostalo :c). Většina lidí si právě těchto posudků cení a mně je to opět samozřejmě tak nějak jedno, ale zase z toho káplo spoustu dobrot a velikánská pochvala. Tahle výstava se asi lišila jen v tom, že jsem musela stát na stole, když pan rozhodčí diktoval posudek, a taky mi přikládali nějakou divnou železnou věc na zádíčka. Nemám nejmenší tušení, co to mohlo být, ale ta paní potom říkala, že je to třicet devět. Nevím, co je to za číslo nebo jestli se tak ten divný přístroj třeba nejmenoval, ale vy už si to určitě přeberete :c). Hned jakmile mě panička vysadila na stůl, zbystřila jsem pod sebou Caramelku, což je má dobrá kámoška. Začala jsem na ni samozřejmě hned vrtět a chtěla se s ní jaksepatří přivítat. Panička mi ale řekla, že to prostě musím vydržet, a tak se nedalo nic dělat a já to teda vydržela. Pak přišel pan rozhodčí a začal mě celou ošahávat, až jsem si skoro říkala, jestli mu třeba neharaší, ale zřejmě to měl jen v popisu práce.... Pak jsem se ještě prošla, což mě baví ještě míň než samotný postoj, protože mě u toho nenechají ani pořádně čuchnout. Tentokát jsem nakonec dostala stužku modrou, takže už mám docela slušlou barevnou výbavičku (zlatou, červenou, modrou) a panička byla konečně spokojená. Já vlastně taky, protože jsem se domnívala, že tím pro mě výstava skončila a budu si moct jít konečně pořádne schrupnout. Za chvíli jsem ale zjistila, že jsem se šeredně mýlila a že tam musím znova naklusat. Znova postoj a znova chůze a znova postoj a zase chůze..... Až mě to už pomalu přestávalo bavit. Panička ale vypadala, že jí na tom vážně záleží, a tak jsem zatla zuby a vydržela to. Nakonec jsem prý skončila na pátém místě z 25 feneček! Panička měla ohromnou radost, já byla zase tak nějak nad věcí....mně o tohle moc nejde, ale když víte, že jste hezká, zvedne vám to sebevědomí, co si budeme namlouvat :c). Conninčin výkon jsem sledovala jen z dálky, protože mě nenechali jít pořádně blízko, abych mohla jaksepatří fandit. Nakonec si z kruhu odnesla taky modrou stužku a víc už se o jejím výkonu dozvíte asi na jejích stránečkách . Co se výsledků týče, klubovým vítězem mladých se stal Originál Tergy, který ho jen o fous vyfoukl Bazzovi (Our Man Flint Interpet-SC) a který si nakonec vyběhal i BOBa. BOS získala teta Hugo (Yaffa z Vrbové Lhoty), která se tím pádem stala samozřejmě i klubovou vítězkou. Klubového vítěze si zaslouženě vybojoval Horvy (Ox-Bow Interpet-SC), čímž asi nejlépe uctil památku svojí paničky….. Nejhezčím veteránem se nakonec stal Forrest (Forrest Gump Simply The Best), což je můj dědeček. A když už mluvím o příbuzenských vstazích, moje maminka Andrý (Undine Pala Rapa-Nui) byla pro změnu zase nejhezčí veteránka. No a naši třídu a tím pádem i titul CAJC vyhrála Howdy Ithaka Bohemia. Zatím jsou tu jen ty nej výsledky, ale časem snad dodám i ten zbytek. Jinak fotečky najdete ve fotogalerii a posudek máte přiložený přímo tady. Jen si tak úplně nejsem jistá svým překladem, ale jsem ještě mladá fenečka, takže prosím omluvte nepřesnosti :c).

POSUDEK: Tricolorní fena, hezká vnější linie, dobře nasazený ocas, velmi pěkně vyvážená, půvabná samičí hlava, dobře nasazené uši, mohla by mít trochu větší oči, hezky rovný předek s dobrými chodidly, dobré zaúhlení předních končetin, dobré zaúhlení zadních končetin, ? zezadu, hezká zepředu, velmi dobře chodí dokola. C    Galerie24

MVP 9/2006

MVP Mladá Boleslav.

2.9. Jsme jako už poněkolikáté vyrazily na výstavu do Mladé Boleslavi. Ráno pro nás přijel náš oblíbený dědeček, u kterého si vždycky do sytosti užíváme lítání po zahradě, a tak jsme z něj měly velkou radost :c). A to dokonce takovou, že se Whoopy ani nepozvracela.

Jakmile jsme dorazily, okamžitě jsme poznaly vůni mladoboleslavského výstaviště a já se rozhodla, že si to dneska užiju, protože když dělám naštvanou, tak se stejně musím vystavovat a už to vypadá, že mě s tím prostě otravovat nepřestanou. Z vesela jsem se tedy pozdravila s ostaními kamarády a šly jsme se s Whoopy projít. Před v chodem na výstaviště je totiž taková veliká louka, kde nás vždycky páníci nechají proběhnout a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Sice jsme nepotkaly moc jiných psíků, ale nevadilo to, protože jsme měly opravdu co čmuchat. Mohly jsme tu ale zůstat jen chvíli, abychom neprošvihly vystavování. Mně by to sice zas tak nevadilo, ale paničky by byly určitě smutné, a tak jsme se za nedlouho vypravily zpět.

Když se na řadu dostala třída mladých a tudíž i Whoopy, byli jsme všichni na nervy a drželi jsme celé tlapky. Whoopinka ale chtěla buď stát a nebo běžet ale nic mezi tím, a i když byl postoj skvělý, musely se holky spokojit s výbornou. Podle paniček by si teda Whoopy zasloužila být nejmíň první, ale já si myslím, že mají jen růžové brýle z lásky a nejprve by se měla naučit jaksepatří vystavovat. Pravda totiž je, že předvést se umí i lépe. :-) No a co já? Já jsem samozřejmě profík, a protože se mi tentokrát chtělo protáhnout pacičky a hezky jsem ťapkala, o postoji ani nemluvím (dokonce se mi tentokrát chtělo tak, že jsem zavrtěla na pana rozhodčího, ale to jen tak mimo), až jsem z toho nakonec byla V2 res.CAC :c)!! Panička zprvu měla nějaké pochybnosti, že prý fen je moc a že jsou všechny krásné, ale já jsem jí zase ukázala, že když se mi chce, předvedu se skvěle. :-))

Pak jsme se chvíli procházely, koukaly, kdo to teda jako vyhraje (mimochodem byla to Yaffa z Vrbové Lhoty a BOS byl Forrest Gump Siply the Best), a když už jsem si myslela, že nastal čas odjezdu, evidentně jsem se spletla. Zůstaly jsme ještě dlouho. Já povětšinou spala, ale když jsem náhodou koukala, zjistila jsem, že Whoopy se ještě s dalšími psíky probíhá v kruhu a ani náhadou jsem jí to nezáviděla. Ona to teda taky asi nebrala jako moc velkou zábavu, protože když se jí naskytla příležitost, zdrhla ze svého nového obojku, který byl trošku nefunkční a panička se kvůli tomu zlobila. Whoopy z toho ale měla jako vždy evidentně legraci. Pak už jsem usnula moc tvrdě a spala jsem a spala, až mě Whoopy probudila svým příchodem od někud a já se dozvěděla, že prý před tím běhala v tom kruhu znovu, aby pak mohla běhat ještě jednou (což já teda absolutně nechápu) v závěrečných soutěžích, kde bylo spoustu plemen a že prý to byla docela legrace :-).

No co ještě na závěr? Paníčkové si to evidentně užili, protože na závěr prý byla opravdová show, jak říká panička, o kterou jsem já, ale přišla protože jsem spala. Mně se tahle výstava docela líbila, no měla jsem dobrou náladu, ale příště zas budu zlobit....nebojte. ;c) A Whoopy? Ta se proběhla do sytosti, když nespočetněkrát běhala v kruhu a když se dvakrát vyvlíkla a utekla :-).

Takže naviděnou příště!!

POSUDEK - Connie: silná fena s elegantní hlavou, silná velmi dobrá horní linie, velmi dobrý pohyb, skus nůžkový, velmi dobře převedená - V2 res.CAC

POSUDEK - Whoopy: elegantní fena s elegantní dobrou hlavou, silná horní linie, handler musí chodit pomaleji, což by mělo zlepšit pohyb feny, skus nůžkový, celkově OK, dobře předvedená C    Galerie26

SVP 9/2006

SVP Rokycany.

Jen co proloupnu očička už registruju páníky, jak splašeně pobíhají po bytě a chystají se na něco velkého. Conninčino chrápání na vedlejší posteli už taky ustalo, a tak to skoro vypadá, že se u nás dneska bude vstávat opradu brzy. Vyskočíme proto z postýlek a jdeme zjistit, co že se to vlastně zase děje. Respektive se jdeme kouknout, jestli už náhodou nemáme v mističkách něco k snědku, hodnocení situace počká :c)... Máme ale smůlu a náš hlad není ukojen, a tak to skoro vypadá, že zase pojedeme někam hoooodně daleko, protože jinak bychom normálně najíst dostaly.... Jakmile páníci trochu zpomalí v ranním shonu, popadnou nás a vedou jak jinak než k tolik obávanému autu....

Tak takhle nějak vypadalo ráno před výstavu, na kterou jsme dorazili asi po dvou vyčerpávajících hodinách jízdy, které jsem strávila jak jinak než ve stoje.... Auto opravdu špatně snáším, ale už to skoro vypadá, že se tomu nijak nevyhnu.... Hned po příjezdu jsme s Connikou prověřily terén, přivítaly se se všemi známými i neznámými strakáči a pak už nás paničky vláčely do kruhu, aby viděly, jak se nám bude a nebude chtít poslouchat. Vzhledem k tomu, že jsem ještě "malý pívo", byla jsem jako vždy ve třídě mladých, kterou se začínalo, a tak jsem se v kruhu ocitla, aniž bych se stačila pořádně vzpamatovat. Feneček bylo v mojí třídě 18 a už tady se ukázalo, jak přísný pan rozhodčí asi bude. Stužky, které rozdával, měly totiž povětšinou barvu červenou nebo zelenou a o ty panička moc nestála... Po dlouhém čekání jsme konečně přišly na řadu a tentokrát jsem byla vážně moooc hodná. Panička ze mě měla obrovitánskou radost, takže si to asi budu muset příště zase vynahradit :c). Stála jsem jako přibitá a konečně jsem i klusala, což byl prý veliký úspěch. Já teda nevim....klusat umim už od malička....jen mi to v tom kruhu příjde jako pěkná pitomost... Nakonec z toho všeho kápla výborná a s ní i obrovská radost. Akorát jsem teda musela do kruhu znova, což už mě potěšilo o něco méně. Feneček s výbornou bylo jen šest, a tak z toho byl automaticky užší výběr. Vystavování už mě moc nebavilo, takže se mnou panička měla práci o něco větší než při vystavování předchozím. I tak jsme to ale nakonec zvládly a já doufám, že mi teď dají na nějaký čas zase pokoj. Jo a abych nezapomněla.....z 18 feneček jsem prý byla nakonec 5!!! Jakmile jsme to měly za sebou, šly jsme se projít a pak už jen čekaly, až přijde na řadu Conninka. Ta byla jako vždy vzorná....ona to ani nijak jinak neumí :c). Ale vzhledem k přísnosti pana rozhodčího jí to nebylo moc platné. Prý nemá ideální úhlení zadních končetin, takže z toho nakonec káplo jen VD. Ostatně přikládáme posudek, takže se můžete mrknout ;c). Co se výsledků týče, celou výstavu nakonec vyhrála Starbuck Torbay Ring Amulet, která se vrátila do výstavního kruhu po mateřských povinnostech, aniž by na ní bylo nějaké mateřství vůbec znát. A BOSe si vyběhal Originál Tergy :c). Pak už přišly na řadu závěrečné soutěže, které už se mě naštěstí netýkaly :c). Paničky obě dělaly handlerky Tergyům, kteří nakonec vyhráli nejlepší chovatelskou skupinu. A Connie s paničkou ještě urvaly vítězství v Dítě a bígl, kterého se tentokrát zúčastnily už naposled. Atmosféra celé výstavy byla jinak příjemná....tentokrát už mě to tak strašně moc neštvalo, takže si možná i časem na tohle podivné a pro mě zatím nudné klání zvyknu. Connie byla jako vždy nad věcí, což u ní moc obdivuju a časem si z ní možná i vezmu příklad. To je prozatím vše :c). Ještě kdyžtak mrkněte na posudky....

POSUDEK - Connie: Dobře vyvinutá. Půvabná hlava. Hezký krk. Silná horní linie, ale trochu nízko nasazený ocas. Dobré kosti a chodidla. Mohla by mít trochu lepší úhlení. Pěkně rovný ocas. Pohyb vepředu trochu široký. Ostatní dobré. 37 cm.

POSUDEK - Whoopy: Hezké proporce. Dobrá délka hlavy, půvabný výraz. Velmi dobrý krk. Dobrá ramena s krátkým nadloktím. Dobrá horní linie. Nasazení ocasu by mohlo být trochu lepší. ? . Dobré kosti a chodidla. Pohybuje se doopravdy dobře. Vytváří půvabný obrázek. 36,5 cm. C      Galerie27

MVP 10/2006

MVP České Budějovice.

Je to sotva pár hodin, co ruční brzda našeho auta zaskřípala před domem a já se mohla konečně položit do postýlky a pořádně si schrupnout. Vstávali jsme totiž už v půl páté ráno a já od té chvíle nezamhouřila oči až do příjezdu domů. Celá tahle lapálie samozřejmě vznikla opět kvůli výstavě, které já, jak už jistě dobře víte, moc nemusím. Tentokrát jsem celou akci snášela opravdu špatně, ale páníci říkali něco o tom, že už se v tomhle roce jedná o výstavu poslední, tak doufám, že slovo dodrží... Tentokrát posuzovala paní Krejzková, což je moc hodná paní rozhodčí, kterou známe s Conninkou už z tábora, a tak celá výstava probíhala v poměrně přátelském duchu. S Connií jsme obě stály a ťapaly jaksepatří, a tak s námi byly paničky opravdu spokojené :c). Ještě taky aby ne.... Vzhledem k tomu, že si nás společně s paní rozhodčí prohlížely ještě dvě další čekatelky trval celý proces o něco déle než obvykle, a tak jsme musely stát a běhat poměrně dlouho, což byl asi můj životní výkon. Až si skoro říkám, že jsem poslední dobou až moc hodná....asi s tím budu muset v nejbližší době zase něco udělat... A co že jsme si to vlastně vyběhaly? Já své první V2, při čemž mi prý jen o fous utekl nějaký CAJC nebo co. A Connie nejenže konečně urvala toho CACe, na který páníci už takovou dobu čekali, ale aby toho nebylo málo, vzala přitom útokem i res.CACIB. Páníci měli obrovskou radost a Connie měla radost, že mají radost a já se touhle dobou už vážně hodně nudila, takže mě to nijak extra nebralo. Ještě taky nesmím zapomenout na to, že panička vodítko, na kterém jsem se naučila chodit, půjčila Martymu s Princem, což jim určitě přineslo štěstí, protože si na něm vyběhali BOBa a následně i 4. BIG. Cestu domů jsem opět celou prostála, takže mě teď opravdu hodně bolí pacinky, a tak prosím omluvte stručnost dnešního zápisu. Více vám už snad prozradí přiložené posudky a fotečky, které asi nejlíp celou atmosféru vystihují....

POSUDEK - Connie:

POSUDEK - Whoopy: C      Galerie29

KVP 13/1/2007

KVP Olomouc

První výstava v roce 2007 se konala v Olomouci, ale i přes vzdálenost jsme tam s Whoopinkou samozřejmě nesměly chybět. A tak jsme 13.1. zase vstávali opravdu brzy a vydali se na cestu, trvala skutečně dlouho. Whoopinka mě zase celou pozvracela a prostě výlet se nám ani jedné z počátku vůbec nezamlouval, obzvlášť když jsme se dostali na výstaviště, které bylo přeplněné až hrůza. Paníčci samozřejmě poznali, že bychom raději běhaly někde venku, a tak se s námi šli venčit. Jenže netrvalo dlouho, co jsme se měli vrátit, a já jako zkušený výstavní pes :-D jsem věděla co mě bude čekat, a tak jsem to zalomila a v klidu spinkala. Ale Whoopy se nechtěla za žádnou cenu uklidnit a kůli tomu byla moje panička taky tak nervózní. Teda abyste to lépe pochopili, panička Whoopinky s námi jet nemohla, bylo jí to moc líto, ale zánět středního ucha jí v tom prostě zabránil a moje panička byla nervózní, že Whoopinku správně nepřevede. No byly to zbytečné obavy, protože Whoopinka získala CACe, což bylo úplně supeeeeeer, ale jak se tak fotily skoro na mě zapomněly a já šla do kruhu rozespalá a panička ještě nemohla najít moje číslo a prostě hrůza! Teda pro ni. Mně se zdály docela zajímavé sníky…..

Takže jsme stály a běhaly, jak to tak obvykle děláme, ale abych řekla pravdu, tentokrát se mi opravdu nechtělo, takže sem moc nestála, spíš jsem se kroutila a taky sem se spíš plazila než chodila (tohle mě sem donutila napsat panička, jinak to nebylo tak hrozný věřtě mi). Každopádně jsme taky dostaly CACe, což po našem výkonu paničku trochu překvapilo.

Ale pak nastal teprve problém, nezadával se totiž Klubový vítěz, a tak většina handlerů měla napilno a přesto, že jsme si všichni mysleli, že by to naše druhá panička zvládla tak nechtěla. Nakonec Whoopinku vystavila panička od Daisy a než se s ní naše Whoopy seznámila, bylo jakse říká po všem. Na druhou stranu spolu ale krásně ťapaly, proti mně ale stejně neměla šanci :-D. Paní rozhodčí, abyste tomu lépe rozuměli, vybrala mě a Zipa (Apettite Omega Stars) jako vítěze. Obě paničky se na sebe nevěřícně podívaly, ale nezapomněly se snažit, abychom vypadali co nejlépe a taky že jsme vypadali. Nakonec jsem totiž získala BOBa Já! Panička se z toho už pomalu vzpamatovává a mně to bylo docela jedno, i když ráda stávám vedle pohárku, to mám vždycky radost, protože naše panička má taky radost a to tentokrát tedy opravdu měla a jakou. A Whoopinečka se nakonec taky poměla, protože jsme vyhrály spoustu granulek a panička jí doma za toho CACe taky moc pochválila!

A to je asi všechno k naší poslední výstavě, byl to opravdu zážitek a budeme na to nejspíš ještě dlouho vzpomínat jako na náš NEJVĚTŠÍ ÚSPĚCH! :-D!

POSUDEK - Connie: Vyšší fenka, dobré stavby těla,správná síla kostry,typická fenčí hlava, dobrá horní i dolní linie, korektní úhlení a pohyb. 39cm

POSUDEK - Whoopy: Ušlechtilá mladá fena, středně silné kostry,hezké fenčí hlavy, výborná délka krku, ne zcela pevného hřbetu, dobrá délka hrudníku, správné úhlení a pohyb končetin, výborná prezentace. 38cm C      Galerie35

MVP 28/4/2007

MVP Praha - Letňany.

Poslední dubnovou sobotu jsme vyrazili na výstavu do Prahy, těšili jsme se, že po dlouhé době zase uvidíme kamarády "výstaváky" a taky jsme se těšili na paní rozhodčí z ciziny, cože o nás pěkného napíše. Když jsme dojeli na místo, už tu bylo zase narváno, jak to tak většinou na výstavách býva, ale nám to nevadilo. Byli jsme plni optimismu a nedočkavosti po našem největším úspěchu v Olomouci. :-) O to víc jsme ale byli rozčarováni, když jsme zjistili že paní rozhodčí nepřijede, protože si z lomila nohu a že místo ní má posuzovat pan rozhodčí S.Bučko, se kterým jsem v minulosti měla menší potyčku - když se mi koukal do tlamičky.

Abychom se tedy trošku rozveselili, šli jsme hned, jak jsme pozdravili všechny kamarády (psí i lidské) na procházku. S Whoopinkou jsme čmuchaly, lítaly, blbly a viděly jsme dokonce vzlétnout letadlo, ale i přes všechnu Whoopinčinu snahu stejně nakonec bohužel nebylo polapeno. :-)

Jak jsme se tak dobře bavily,ani jsme nevšimly, jak ten čas rychle letí a už nás panička tahala z klece. První šla Whoopinka a předváděla se jako velká slečna, obdržela známku výbornou a v pořadí skončila pátá. Já jsem šla hned za ní a předvedla sem se v rámci možností celkem hezky. :-) A taky jsem dostala známku výbornou a v pořadí jsem skončila čtvrtá.

Na konec jsme tedy obě dopadly dobře a páníčci nám koupili ňaminky, a my jsme se mohly vklidu uložit do auta a pořádně se po tak náročném dni plném zážitků a pořádně prospat. :-)

Vaše Connie

POSUDEK - Connie: Dospělá fena, delšího rámce, strmější oba páry končetin, standartní osrstění a hezké předvedení.

POSUDEK - Whoopy:Dospělá fena správné velikosti, s trochu špičatější mordou, správně zavěšeným uchem, pevným hřbetem, korektní úhlení, v pohybu mírně sbíhavá. C     

19/7/2008

NVP Mladá Boleslav

Bylo jedno z těch sobotních rán, kdy se paničkám (a většinou ani Connince) obyčejně nechce z pelíšků, a tak je musím sáhodlouze přemlouvat, aby vstaly a mohla se započít nějaká akce. Dnes to bylo po dlouhé době jiné. Paničky byly na nohou dokonce dřív než já a jen nervózně pobíhaly po bytě sem a tam. Tohle podivné chování samozřejmě donutilo vytáhnout tlapičky z postýlky i mě samotnou, a tak jsem zanedlouho vesele pobíhala s nimi. Connie si mezitím přidala ještě vydatnou půlhodinku spánku, jelikož zřejmě tušila, že ji čeká náročný den. Spíš to tedy bylo proto, že se jí jednoduše nechtělo vstávat, ale kdo ví, přece jen je starší a zkušenější :c). Jakmile paničky zabalily všechny saky paky a samy se řádně vypravily, naskládaly nás do auta a vyrazili jsme neznámo kam. Když jsme konečně dorazily na místo, okamžitě jsme poznaly, odkud vítr vane. Nacházely jsme se na mladoboleslavském výstavišti, kde jsme to už za ta léta znaly poměrně dobře, a tak nám bylo velice rychle jasné, co nás tenhle den čeká. Šlo o klasickou výstavu, které jsme se nezúčastnily už dobrý rok, a popravdě řečeno tahle dloluhá prodleva nám – bíglům ani nikterak nevadila. Na jednu stranu jsme si výstavu užily, jelikož jsme tu potkaly velkou spoustu strakáčů, kterou už jsme neviděly sakra dloluho. Na druhou stranu nás výstavy nikdy zas tak moc nebavily, takže bychom se s ostatními bíglíky sešli klidně raději na nějakém pořádném výletě. Paničky, zdálo se, měly z celé akce radost, a tak se nakonec tahle výstava docela líbila i nám. Jakožto dospělé fenečky přišly jsme na řadu až někde po poledni, ale takhle dlouho čekáme povětšinou vždycky, takže nás to ani nikterak nepřekvapilo. První šla do kruhu Connie, jelikož byla přihlášena do třídy otevřené. Konkurence byla poměrně veliká, do její třídy bylo totiž nahlášeno dvanáct fen, a tak paničky neměly na umístění ani pomyšlení. Conninku se jim totiž podařilo dost dobře vykrmit a do výstavy už to jednoduše nestihla shodit. Kromě toho, že by Conninka mohla být hubenější, se ale žádné jiné výtky od paní rozhodčí nedočkala, a tak byli všichni spokojeni :c). Jakmile Connie vyběhla z kruhu celá šťastná, že už to má za sebou, přišla jsem na řadu já ve třídě pracovní. Do téhle třídy bylo nahlášeno feneček celkem pět, což je číslo poměrně malé, a tak byli všichni zvědaví (kromě mě tedy), jak tohle nakonec dopadne. Potom, co jsem odestála několik postojů a odběhala pár koleček podél obvodu výstavního kruhu, rozhodovala už paní rozhodčí o pořadí. Zdálo se, že se jí líbím, jelikož jsme najednou běhaly kruhem jen dvě. Druhá fenečka byla Popinka (Our Miss Fred Interpet-SC) a ta celou třídu taky nakonec vyhrála. Já zůstala těsně druhá s titulem V2 Res. CAC. Panička měla obrovskou radost a já tím pádem taky. Za námi, třetí v pořadí, skončila ještě Pokynka (Veil Mistery Tergy) a čtvrtou fenečku jsem neznala. Jinak BOB si nakonec vyběhala německá návštěva Sarrer’s Sweet Dream First Lady, která byla přihlášena do třídy vítězů. Když celé klání skončilo, začalo pršet a paníci nás odvezli domů. Paničky ještě zůstaly na výstavišti a pomáhaly dávat dopořádku agility parkur, protože jsme po dlouhé přestávce začaly zase znovu běhat. Jinak atmosféra celé výstavy byla jako vždy příjemná. Zdá se, že tyhle akce snáším čím dál tím líp a už na nich skoro nevyvádím :c). Takže nashledanou příště…

Posudek Connie: 5 letá, silná fena, správné hlavy, tmavé oko, nůžkový skus, úplný chrup, korektní horní i dolní linie, lehce strmější úhlení vpředu i vzadu, dobrý pohyb, blahobytnější kondice, výborná kvalita srsti, milá povaha, výborně předvedená.

Posudek Whoopy: 3 letá, výborně stavěná fena, výborná hlava, tmavé oko, nůžkový skus, úplný chrup, vynikající horní i dolní linie, výrazné předhrudí, výborně úhlená vpředu i vzadu, prostorný pohyb s velkou razancí, kvalitní srst, pozorná povaha, skvěle prezentovaná. V2 Res. CAC

Na konec jsme tedy obě dopadly dobře a páníčci nám koupili ňaminky, a my jsme se mohly vklidu uložit do auta a pořádně se po tak náročném dni plném zážitků a pořádně prospat. :-)

Vaše Connie

C     

XHTML 1.1   CSS 2.0   RSS 2.0       © JP 03.11.2016 - 19:58 ©   Anti spam   HostingBlueboard